Proč to tak dlouho trvá…

Občas se nás, milí naši příznivci ptáte, proč to tak dlouho trvá – nastudovat novou hru. Inu, posuďte sami:

Handicap první:

Jsme divadlo, které hraje vlastní hry. Kdo jste někdy psal nějaký scénář, víte že to nejde na povel. A i když už je text „hotov”, vracíte se k němu, a upravujete drobné nuance, dialogy, herecké akce. Snažíte se o to, dostat k hercům scénář co nejvíce hotový, aby se v něm nemuselo škrtat nebo přepisovat „za pochodu”. Každá změna se projeví, a to především v délce nastudování. Na rozdíl od souborů, které uvádí hry „hotové”, je práce na vlastním textu daleko časově náročnější.

Hndicap druhý:

Jsme divadlo amatérské, všichni z nás pracují někde jinde. Často i na pozicích, kdy je závazné plánování na měsíc dopředu nereálné. Do toho připočtěte rodiny, problémy osobního rázu a zjistíte, že se prostě nemůžete zúčastnit všech zkoušek. Toto je velký handicap oproti souborům profesionálním, kdy má herec na nastudování textu přibližně dva měsíce a dalších 6 týdnů se věnuje jen zkouškám a to skoro každý den. Ten nepoměr času který lze takto divadlu dát je obrovský.

Handicap třetí:

Jsme divadlo, které má velký soubor. V průběhu existence nás bylo a je vždy lehce přes dvacet lidí. Naplánovat zkoušky tak, aby se na jevišti sešli ti kteří spolu hrají, je sysifovská práce. Aby inscenace šlapala, je potřeba zkoušet se svým hereckým partnerem či partnery. Jinak to nemá moc smysl. Víme jen o pár amatérských souborech, které mají tak velkou členskou základnu jako my. Většina ochotnických divadel je zhruba v počtu max. deseti lidí. To se pak plánuje daleko lépe.

Handicap čtvrtý:

Jsme divadlo, kde (skoro) všichni dělají (skoro) všechno. Nemáme za sebou divadelní dílny, výtvarníky, garderóbu, techniky, osvětlovače, zvukaře, rekvizitáře… V procesu tvorby pak musíme některé termíny, kdy se můžeme sejít,  věnovat nikoliv zkoušení, ale práci na výrobě kulis, práci výtvarné, řešením technických problémů a tak dále. A to se na čase přípravy inscenace, samozřejmě, projeví.

Handicap pátý:

Jsme divadlo, které je ke svým divákům zodpovědné. Nechceme vás, naše diváky, rozmrzet tím, že vás pozveme na představení, kdy nebudeme mít vše řádně nastudováno, připraveno, nebo si budeme vědomi faktu, že někde hra – jak se říká – drhne. Jistě, některé věci se prostě stanou – vypadne nebo se přeskočí text, není připravena rekvizita, ale takovýchto příběhů chceme jako všichni co nejméně.

Ale aby to zde nevypadalo jako stěžování si – všechny nás práce v našem divadle baví. Těšíme se na zkoušky a ještě víc na představení. Těšíme se až si zahrajeme a těšíme se na to, že vás – naše milé diváky – budeme bavit. A pokud budete odcházet spokojeni, to je pro nás ta nejlepší odměna.

Děkujeme vám za trpělivost a těšíme se na vás na některém z našich představení!